FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ KVALITU ZDRAVÍ
• výživa
• pohyb. aktivita
• autoagresivní návyky
• opsychika (distresová zátěž)
• soc. prostředí, individualita
Základní problém behaviorálního chování:
1. ovlivnit instiktivní a pudové složky chování
2. změnit fixované chybné návyky
Současné modely prevence - neúčinné a nevychází......
Ovlivnění pouze jdnotlivých faktorů nemá výrazný dopad na prodložení délky života. (jinak prodložení až o 15 let.) např. Severské populace – zdravější živ. styl – 12 let střední délky života navíc.
VYMEZENÍ PROBLÉMU PSYCHOSOMATICKÉ MEDICÍNY
Předmětem psychosom. jsou somat. poruchy a choroby u kt.se psychosoc. faktory výrazně uplatňují
Teoretická východiska psychosom.
psychoanalytic. koncepce
• S. Freud: podstata psychosomat. onemocnění jsou ego, superego
• Alexander: emoce a instinkty souvisí s vegetativ. nerv. systémem
teorie stresu
• neobjasňuje dostatečně existenci odlišného vlivu stejného stresoru na organismus, proto zavádí pojem eustres (zyvšuje adaptabilitu organismu), distres (snižuje adaptaci org. an zátěž)
kortikoviscerální teorie - Bykov, Kurcin
• prokázala těsné vzájemé vztahy mezi vyšší nerv. činn., vegetativní a somat. reakcí organismu.
bio-psycho-soc. teorie
• souvislost chování čl. (vědomé, instinktivní) se změnami činn. nerv. soust. a vzájemné propojení 3 řídicích etáží CNS s činn. fčních systémů, orgánů.
ÚROVEŇ REGULACE VEGET. FCÍ ORGANISMU
(asi mi tu něco chybí..sorry)
REGULACE AUTONOMN. NERV. SYST. A PRODLOUŽENOU MÍCHOU
• regulace na úrovni střed. mozku – hypotalamus, limb. syst. - plně vyvinutá u savců. Obsahuje kódované instinktivní vzory chovaní a jsou vytvářené v průběhu ontogeneze. Jsou spjaty s emocemi a nižšími etážemi.
• regulace řízení na úrovni kůry mozkové – typické pro čl. (vědomé modely chování – lze je programovat a volně ovlivnit). Problém je spojení mezi .........................velmi málo nerv. spojů. Neokortex nasedá na limb. systém a neovládá plně emoční reakty. (např. histeric. záchvat – člověk nemůže ovládat emoč. chování)
NEUROVEGETATIVNÍ PODSTATA ZDRAVÍ
• vychází ze 2 základních evolučně starých reakcí organismu, kt. umožnovaly vyšším žiočichům adaptaci na přežítí.
Stresová reakce = uspokojení instinktiv. a pudových vzorů chování spojených s pocitem ohrožení a zabezpečení základních bio potřeb.
Relaxační odezva = instinktiv. reakce spojená s pocitem bezpečí, ukojení pudových složek chování (odpočinek,uklidnění).
Obě reakce jsou modulovány dominantně aktuálními a funkč. změnami autonom. nerv. syst. a spouští další regulační mechanismy a ovlivňuji tak fci organismu v závislosti na aktuálních potřebách a podmínkách.
stres relaxace
metabolismus
krev.tlak
tepovka
respirace
cévy koster. sv
cévy útrob.orgánů
sva. tonus
mozek
prijevy chování
JEDNA Z PODMÍNEK VYSOKÉ KVALITY ZDRAVÍ
• normalita reakce neurovegetativ. syst. na daný podnět
Stresový relax. podnět – dělám to rád? Ano – eustres – stresová reakce- realizace programu chování - reakce na zátěž. - reakce ANS
VZNIK FČNÍCH PORUCH AUTONOMN. NERV. SYST.
• vlivem chronické distresové psychogení zátěže
Štvemě to, ale musím to udělat? Ano..
CHRONICKÝ STRES, SYNDROM VYHOŘENÍ
1. Latentní a subklinické stádium onemocnění
Nacházíme autonomn. dysfuncki s klidově zvýšenou aktivitou sympatiku během odpočinku.
Subjektivně: zvýš. únavnost, nervozita, poruchy spánku, občasné somatické obtíže. Může přetrvávat několik let.
2. Klinické stádium onemocnění
Objektivní nálezy s projevem snížení celkové reaktivity autonom. nerv syst, biochem. změny, bez patolog. somat. změn.
Subjektivně: chronická únava, somat. funkční obtíže, pych. diskomfort, neadekvátní emoční aktivita
3. 2. klinické stádium nemoci
Patolog. změny fce orgánů, rozvinutí typických příznaků onemocnění, u někteých nemocí rozvinutá autonomní neuropatie.